Co (ne)rozmazluje dítě
Ustoupit, nebo neustoupit? Povolit, nebo zakázat? Dát mu co chce, nebo být rázná autorita?
Věřte tomu, že se velká část rodičů potýká s podobnými nejistotami a klade si podobné otázky od nejútlejšího věku svých dětí až po jejich dospělost. Jak nají tu správnou hranici? Jak nastavit mantinely tak, aby moje dítě nebylo rozmazlené, ale já přitom nebyl autoritativní rodič?
Pokud zažíváte podobné situace, hledáte cestu, jak najít rovnováhu mezi rodičovskou autoritou a respektem k přáním dítěte, pomůže vám několik tipů, které můžete začít uplatňovat ve svém rodičovském přístupu.
Jaké hodnoty tvoří "ústavu" vaší rodiny?
Udělejte si čas od času revizi svých postojů k výchově. Můžete si přečíst vhodnou knihu, absolvovat kvalitní rodičovský seminář nebo ještě lépe celý program (třeba Devatero), a nebo si prostě jen sedněte, nejlépe se svým rodičovským protějškem a zamyslete se nad tím, co je pro vás ve vztahu k vašim dětem to nejdůležitější.
Můžete třeba odmítat dát dítěti sladkost před obědem, když se "rýpe" v jídle, má odejít od stolu. Taky třeba když se vám zdá, že je venku chladno, musí si vzít čepici. Nebo před večeří mít uklizené hračky a školák splněné domácí úkoly. V některých rodinách má dítě mlčet, když se baví dospělí, někde není přípustné vstoupit do bytu v botech a někde musí děti doprovázet své rodiče na pravidelné nedělní návštěvy k babičce.....
Toto vše mohou být dobrá pravidla. Posouzení je skutečně na vás, rodičích. Zamyslet byste se ale mohli nad tím, co jejich dodržováním sledujete? Jaké hodnoty nebo zásady jejich prostřednictvím chcete děti naučit? Někdy se totiž stává, že rodiče trvají na určitém pravidle, ale jeho smysl ani jim samotným není jasný. "Prostě se to takto má dělat, a hotovo." Případně "My jsme to taky jako děti takto dodržovali..."
Co je dobré v jedné rodině, nemusí být dobré v té vaší a co dávalo smysl kdysi, nemusí být vhodné dnes. není vůbec špatné si čas od času udělat revizi hodnot vaší rodiny. Takovou rodinnou ústavu. Pravidla, která vychází z vašeho přesvědčení, víte proč je máte takto nastaveny, co vám, dětem a celé rodině přináší. A tak, jako skutečná ústava není příliš rozsáhlá, ani ústava vaší rodiny nemusí být celá kniha. Stačí několik zásad, které se budou promítat do konkrétních pravidel a vy i ostatní členové rodiny budou vědět, v čem je pro vás jejich význam.
Když něco považujete za opravdu důležité, nebojte se to vyžadovat.
Dobře zvažujte, co je opravdu důležité. Je nutné, aby vaše dítě mělo právě toto triko, které se vám zdá pro danou příležitost nejvhodnější? Možná ano, možná ne. Posoudit to můžete právě vy, vaše rodičovská role s sebou nese i zodpovědnost za řadu věcí, které se týkají vašeho dítěte. Jen si v takové situaci zachovejte moudrost, zdravou míru, podívejte se na tuto situaci z nadhledu.
Jak se vám daný problém jeví, když se nad ním zamyslíte třeba z pomyslným odstupem desíti let. Je opravdu tak zásadní? Týká se hodnot, zásadním způsobem zdraví dítěte nebo i vašich potřeb... Tehdy má smysl trvat na konkrétním pravidlu. Ve skutečnosti takových situací ale opravdu není mnoho. Často rodiče řeší malichernosti, jdou s dětmi do zbytečných střetů a sporů a na ta opravdu důležitá už jaksi nemají sílu a chuť.
Pak se může stát, že v rodině zažíváte napětí, křik a hádky kvůli hloupostem a na zásadní, hodnotové otázky vám už nezbývá energie a dětem chuť ke spolupráci. Proto se nebojte dát dětem prostor k rozhodování a volbě všude tam, kde nejde o důležité a zásadní věci. Ale když už vám stojí za to nějaké pravidlo nastavit, hledejte sílu a odvahu ho skutečně vyžadovat.
Chcete se na své rodičovství podívat "z nadhledu"?
Přečtěte si knihu
Rodičem s nadhledem - pomůže vám vidět řadu každodenních konfliktních situací jinak a tím vám pomůže najít i vhodnější způsob řešení.
Jak tato pravidla naplňují vaši "ústavu".
Můžete změnit názor - nebojte se ustoupit.
Vždy, když už budete chtít vyžadovat nekompromisně poslušnost, zvažte, zda je daný požadavek skutečně pro naplnění vašich zásad důležitý. Rodinná "ústava" může být ovlivněna třeba i zdravotním stavem - dítě trpící alergií bude třeba naučit dodržovat dietu. Trvat v jeho případě na tom, aby nejedlo určité potraviny bude zásadní. Bude to stejně zásadní i u dítěte, které je zcela zdravé? Možná ano, možná ne. V každém případě dávejte pozor na to, abyste slovy Rudolfa Dreikurze "nehonili mouchy" - to znamená abyste neřešili příliš mnoho drobných pravidel a tak příliš nevyčerpali svoji rodičovskou sílu.
Tak, kde je to možné, nechte dítěti svobodu, netrvejte na pravidlech pro pravidla. Dovolte volit dítěti jeho cestu, klidně ustupte, nebojujte a neprosazujte svůj názor tam, kde to není nutné. Děti budou mnohem lépe reagovat na nastavení hranic, když jich nebude příliš mnoho. Soustřeďte se na ty zásadní a zbytek neřešte. Bude se vám i vašim dětem lépe dýchat.
Možná se vám někdy stane, že nastavíte jasné pravidlo - buď nad ním nebude přemýšlet nebo některé souvislosti nedomyslíte a nebo prostě nebudete mít dostatek informací a třeba toho rodičovského nadhledu. Ale vaše dítě vám bude snášet argumenty, diskutovat s vámi a vy si uvědomíte svoji chybu. Co pak? Trvat na tom, co bylo stanoveno, nebo ustoupit? Nenarušíte tím svoji rodičovskou autoritu?
Určitě není vhodné otáčet se jak korouhvička ve větru, reagovat na jakýkoli argument a měnit názory jako aprílové počasí. Byli byste pak pro děti nečitelní a nedůvěryhodní. Na druhé straně trvat na rozhodnutí, které vyhodnotíte jako špatné, přehnané nebo zbytečné by bylo pošetilé. Děti opravdu ocení, když dokážete uznat svůj omyl a připustíte jejich argumenty, pokud jsou správné. Dáváte jim tím pocítit jejich důležitost, posilujete jejich sebedůvěru a prohlubujete svůj vztah s nimi.
Chcete budovat důvěryplný vztah se svými dětmi, potřebujete v tom pomoc, hledáte podporu, radu, povzbuzení? Neváhejte se na mě obrátit a napište mi svůj dotaz nebo si domluvte konzultaci - ZDE
Těším se na Vás
